Act 9 | SGZ | STEP | On á tan bung erei sár mul, ái Saulo a balbal parai ngo na up bingi rung di tám ruruna i Iesu. Má pasi á ngorer ák aptur pas mák han uri narsán tám osmapak táil,

a 9:1Apo 8:3

b 9:15Apo 26:2, 6, 27:24; Rom 1:5

c 9:162Ko 11:23-28

d 9:21Apo 8:3

e 9:22Apo 18:28

f 9:252Ko 11:32-33

g 9:26Gal 1:17-19

h 9:271Ko 9:1

Acts 9

Ái Iesu a arkeles i liu si Saulo

Apo 22:6-16, 26:12-18

1 ^aOn á tan bung erei sár mul, ái Saulo a balbal parai ngo na up bingi rung di tám ruruna i Iesu. Má pasi á ngorer ák aptur pas mák han uri narsán tám osmapak táil, 2 má ák sungi suri te pákán ram a tari nokwan singin suri na tola di ái rung di ruruna i Sál si Iesu, má náng kip pasi tan pákán ram er ur Damasko uri tan rumán lotu káián tan Iudáiá. Má ngo ái Saulo na banai rung di tám ruruna i Sál si Iesu, na kabat pas di, tan káláu ngo boh wák mul, má na talka di urami Ierusalem. 3 Má ngo ái Saulo ákte kip pasi te pákán ram má, ki ák turpasi kán inan má uramunang Damasko. Má ngo ák lu hanhan pátmi bimán rum á Damasko, kesi lala talsán talas tilami bát a hut asodar mák márám kauli. 4 Mái Saulo ák pur uradi bim mák longrai kaungán kesi kálámul a bin mai ngo, “U, Saulo, Saulo! Suri dáh u tunga abilbilingna iau ngorer?” 5 A longrai ái Saulo ngorer ki ák gáltai ngo, “Konom, iáu sinih?” Má a kos kaleng on ngoro minái, “Á iau sár ái Iesu, koner u abilbilingnai. 6 Mái sár, erei má una salaptur pas tilatung má unáng kusak i malar imunang, má tekes tilamunang na bit iáu on á táit una longoi namur.”

7 Mái rung erei di han mam Saulo di sámtur pagas sár má kápte te wát i di. Di longrai kaungán kálámul mái sár kápdite mák tekes. 8 A salaptur pas ái Saulo tilatung i bim ák lu tur, má ngo a rau ránsi mátán, kápte a mákái tekesi táit, pasi á ngorer dik top i limán má dik tangnai ur Damasko. 9 Má mátán kápte a talas, a kuron pagas ák han artálár mai atul á bung, má kápte a namnam má kápate ngin.

10 Má kesi tám ruruna ngisán ái Ananias a kis iatung i malar á Damasko. Ái Ananias a mákái kesi mákmák ngorer ái Konom a hut narsán máng kilkilai ngisán ngo, “Ananias!” Mái Ananias a kosoi ngo, “Iau minái, Konom.” 11 Mái Konom a parai singin ngo, “Leget má unák han, una mur i sál di utngi ngo Sál Nokwan, má iatung i rum si Iudas una gálta suri kesá kálámul til Tarsus ngisán ái Saulo. Ái kán tungai sung. 12 A mákái kesi mákmák ngo kálámul ngisán ái Ananias a han ngorer mák oboi aru limán i lul suri atalsa kalengnai mátán.”

13 Mái Ananias a kokos ngo, “Konom, iakte longrai marán atatir ur on á kálámul er suri arabilbiling a longoi uri narsán matananu kaiam ami Ierusalem. 14 Má inái ákte tapam hut main Damasko mai nokwan dikte tari singin á bos pakpakta kán tan tám osmapak suri tolai tan tám ruruna no, ái rung di lotu uri narsam.” 15 ^bMái sár a parai ái Konom singin ngo, “Una han sár uri narsán, kápkabin iakte ilwa pasi suri na toptop kaiak. Ái na arbin sur iau uri narsán rung tili risán má narsán kándi tan pakpakta, má i mátán táil i matananu til Israel mul. 16 ^cMá á iau sang ina inngasi singin á bos rangrangas er na áslai kabin ái á kak tám him.”

17 Mái Ananias a longra pasi worwor si Konom ki ák han. A sol uri rum er ái Saulo kán tu kis ái, má ák oboi aru limán i lul ái Saulo mák parai singin ngoromin, “Saulo, tuang. Ái Konom, wa ái Iesu sang, koner a tapam hut singim iamudi sál er u tangrai ur main, ái a dos pala iau uri narsam suri na talas kaleng i matam má suri una káng mai Tanián a Pilpil.” 18 Má káp melek sár má táit ngoro ilkán isu a pur pas tilatung i mátán ái Saulo, má a talas kaleng i mátán. A salaptur pas ák lu tur, má áng kipi arsiu. 19 Má namur, a namnam no ki áng kaleng i mingin mák rakrakai.

Ái Saulo a arbin mai lain arbin anang Damasko

Mái Saulo a kis palai te bung besang mai boh tám ruruna á Damasko. 20 Má i tan pákánbung sang er, a sangar i han uri bos rumán lotu káián tan Iudáiá mák turpasi arbin sur Iesu ngo ái Natun ái Káláu. 21 ^dMái rung no iatung di longrai, di pánsálngát i kán arbin má dik worwor arliu i di ngo, “Kálámul minái tungu sár a tok sáksáknai kis má ák amosrahi rung di lotu uri narsán ái Iesu ami Ierusalem. Má ák han ur mainái suri longoi matngan sál er suri tolai má talkai tan tám ruruna uri narsán bos pakpakta kán tan tám osmapak.” 22 ^eMái sár kán arbin ái Saulo a lu rakrakai hanhan, má tan Iudáiá di lu kis á Damasko kápte di arwat suri ngo da kosoi. Má kán arbin a talka pasi marán mák amuswan on uri kándi holhol sur Iesu ngo ái á Mesaia.

23 Má namur, ngo ákte marán bung palai, tan tátáil kán tan Iudáiá di kis talum má dik ngurkai suri da sá bing Saulo. 24 Má ngorer i tan bungun nas má i libung, di pánpán kursál suri iatung i tan mátán sál uri bimán rum suri ngorer da up bingi. Mái sár ái Saulo a mánán pasi kándi worwor taru. 25 ^fMá i kesá libung má, rang táir ái Saulo di long pasi kesá kudut má dik dung Saulo i polgon, má dik asihái uradi bim tilami iát i kesá arsolon i bat er di bat kauli bimán rum erei mai.

Bos apostolo di mángát pas Saulo áng kes mam di

26 ^gMá namur ái Saulo a han kaleng urami Ierusalem má ák tohoi suri na patap mai boh tám ruruna. Mái sár tan tám ruruna no di bunbun, kabin di hol on ngo a agur di ngo ái a tám ruruna muswan. 27 ^hIo, ák lu hanhan mái Banabas ur on, ki ák lam pasi ur singin boh apostolo. Mái Banabas a taswai uri mát di suri ngádáh ái Saulo ákte bana Konom ngoi iatung i sál mái Konom ákte worwor mai. Ák bit di mul ái Banabas suri a mangan ái Saulo suri arbin mai ngisán ái Iesu anang Damasko. 28 Má ngorer boh apostolo di mángát pas Saulo áng kes mam di. Má namur sár ák han arsakit ami Ierusalem, má a mangan taladeng sang mai lain arbin suri ngisán ái Konom. 29 Tan Iudáiá di lu worwor mai wor Girik má mur i tatalen til Girik, ái Saulo a bana di má a nguruk mam di má ák arkipkip mam di mul, ái sár di tohoi suri sá bingi. 30 Má ngo boh tám ruruna di mánán pasi ngorer ngo dikte tohoi suri up bingi, ki dik long pasi má dik tiklik mai uradi Sisaria má dik tarwa palai ur Tarsus.

31 Má i pákánbung minái, boh tám ruruna tili atul á balis á Iudáiá má Galiláiá má Samaria di kis i kálgun moloh, kápte di áslai arabilbiling. Tanián a Pilpil a arakrakai i di, má ngorer lálám i di má kándi rakrakai mul a marmaras hanhan. Má kándi ninas a aposoi kándi rumrum ngo di rusan tar di uri lalin ái Káláu.

Ái Petero a asengsegeng pas Ainias

32 Má ngo ái Petero a lu hanhan tangrai malar suri laumái matananu si Káláu, ki ák han uradi malar á Lida suri mákái bos tám ruruna iatung. 33 Má iatung i malar erei, a banai kesi kálámul ákte mat má i te kuir páplun má a bop teken kim pasi awal á bet, ngisán ái Ainias. 34 Mái Petero a parai singin ngoromin, “Ainias, ái Iesu Karisito a asengsegeng i iáu. Una aptur má unák pipda timani kibam.” Má káp melek sár mul mái Ainias a salaptur pas mák lu tur. 35 Marán tilatung i malar á Lida má i kunlán balis no á Seron di mákái ngorer má dik tapriu sur Konom.

Ái Petero a aliu kalengna Tabita tili minat

36 Má adi malar á Iopa, a mon á kesi wák a tám ruruna ngisán ái Tabita (di pukdai mai worwor til Girik má dik utngi ngo Dokas). Ái a tari kán liu suri longoi lain tatalen má a lu tángni bos maris án kálámul. 37 Má i pákánbung erei a sasam mák mat. Matananu iatung di long pasi kápán páplun má dik siwi má dik abopbopoi i kesi kuir rum ami iát i kesi rum. 38 Malar á Lida kápate tepák alari malar á Iopa. Má ngo bos tám ruruna á Iopa di longrai ngo ái Petero imi Lida ái, ki ngorer dik dos palai aru kálámul uri narsán má diar má ot sangar on mai worwor ngoromin, “Gim sung iáu ngo una sangar uradi narsá gim.”

39 Má ngorer ái Petero a aptur mák tiklik kaleng mam diar ur Iopa. Má ngo ditul tapam hut adi malar, ki dik lami urami rum imi iát. Má imi iát bos mokos no di tur kauli má kándi tu tang, má dik inngasi bos mermer má tan sepen kaen erei ái Dokas a bauti i pákánbung ngo a liu besang. 40 Má ngo a mákái ngorer ái Petero, ki ák aso pala di uradi malar, mái Petero diar masik ái Tabita má iatung i rum. Namur ák atur pukun kek má ák sung, ki ák pánpán suri kápán páplun ái Tabita mák ágái ngoromin, “Tabita, pán má unák aptur!” Mái Tabita a sakrai mátán ák mák Petero má ák salaptur. 41 Mái Petero a top pasi limán mák tángni ák sámtur má. Má namur áng kilkila pasi bos tám ruruna turán bos mokos erei má ák sara tari wák erei ákte liu kaleng si di. 42 Má arbin talas suri á táit minái a han arkaliut i malar á Iopa, má marán kálámul di ruruna i Konom. 43 Má ái Petero kán tu kis be iatung Iopa má a lala mongmong on iatung narsán kálámul ngisán ái Saimon. Kálámul er a lu timani kápán ololas suri dik lu longoi tan táit ngorer i reureu má te táit mul.